Umíral více než dvojnásobek týdenního průměru. Vyvodí se odpovědnost?

ČSÚ zachycuje dvojnásobnou týdenní nadúmrť. ČR asi nezvládla ani „promoření do kapacity zdravotnictví“. Čeká nás průchod celou zimou. Apel na úřední a jiné osoby ve funkcích, aby zachránily co se ještě dá a my se národně poučili.

V úterý 8. prosince Český statistický úřad uvolnil data úmrtí za 44. týden, tj. 26. října až 1. listopadu. Oproti ÚZIS je jeho sběr zpožděný, neboť přebírá data z matrik a musí zhruba měsíc vyčkat, než se údaje za týdny stanou dostatečně ustálené, aby se je odvážil vydat, byť stále jako předběžné hodnoty, které se ještě mohou mírně měnit. Běžně by data vydával čtvrtletně, letos kvůli pandemii přešel na týdenní vykazování, které ale má uvedený skluz.

Data ČSÚ vykazují ještě vyšší nadúmrť než by odpovídalo úmrtím v souvislosti s Covidem19 podle ÚZIS, který je přebírá od krajských hygienických stanic, ale zřejmě se mu do evidence nedostanou zdaleka všechny případy. Přitom statistici zjistili, že z hodnot ÚZIS zhruba 90% umírá „na“ a 10% „s“.

Byla to „zbytečná úmrtí“ (prof. Flégr), tento poměr 90:10 a horší víme již z vrcholu v jarní Anglii a podle  představitele WHO Srđana Matiće je typický pro všechny rozvinuté země OECD, kde dojde k většímu propuknutí nákazy.

Celkový počet úmrtí v ČR zdvojnásobuje týdenní průměr zemřelých již za 44. týden. Průměrně v době od 1. září do konce listopadu za roky 2016–2019 odcházelo 2057 osob týdně. Ve 44. týdnu (26.10. – 1.11.) 2020 zemřelo dalších +2073 osob „nad plán“. Nejhorší týden by měl být ten další [Pozn. z 28.12.: toto se nakonec nepotvrdilo, nadúmrť ČSÚ kulminovala již v tomto 44. týdnu, jen s doopravenou hodnotou +2148 osob /namisto +2073/, ale o týden dříve než v ÚZIS; ČSÚ zřejmě zachytil jako navíc zejména mnohé takové, kteří zemřeli velmi rychle, takže se nedostali ani na testy, ani do hospitalizací, a tak ani do evidencí ÚZIS].

Tito lidé již skutečně zemřeli, neoživíme je, zatímco ekonomiku bychom udržet v přijatelném stavu a poté oživit mohli. To by ale předpokládalo strategii už od května či června (srov. můj článek Česko potřebuje STRATEGII pro boj s Covidem, ani jo-jo PES jí není z 18. listopadu). Možnostem nějakou zvolit se však vláda zřejmě záměrně vyhnula všem.

Virus zabíjí lidi s průměrným věkem odpovídajícím průměrnému věku dožití. Ale zabíjí je navíc oproti kontingentu, který by letos zemřel. Unikne tak i pohledu nemocničního lékaře jako je MUDr. Pafko nebo MUDr. Pollert, kteří spatřují na oddělení osoby zhruba toho věku a stavu, jako očekávají běžně. Jenže by měli mít ještě jednu či dvě nemocnice navíc, aby si uvědomili rozdíl počtů.

Na přelomu října a listopadu totiž nejspíš došlo k přetížení kapacit nemocnic, které jen nebylo veřejně signalizováno. Tak vysoké zvýšení úmrtnosti nelze příčíst jen na margo kolaterálních úmrtí, tedy případů infarktů myokardu a mrtvic, či náhlých příhod břišních, které se nedostaly do nemocnice z důvodu obav před Covidem, nebo pro sníženou schopnost nemocnic pacienty přijímat a RZS dovážet.

Velmi pravděpodobně další značné množství osob zemřelo na Covid19 doma.

ČR tedy zřejmě nezvládla ani strategii 4. Promoření do kapacit zdravotnictví, na jejíž možnost jsem upozorňoval ve výše uvedeném článku. O této strategii se někteří mí přátelé domnívají, že ji vláda tiše uplatňuje, nejsem však o tom přesvědčen.

Osobně se domnívám, že uplatňována je strategie Patologického veřejného diskursu, kdy vláda se řídí následnými průzkumy veřejného mínění. Patologický je proto, jelikož veřejnost si ani není vědoma toho, že na její názor se čeká. Veřejnost je bohužel průměrně odborně neschopna hodnotit vhodnou strategii pro procházení pandemií, její kompetence k tomu je patologická. Patologické je i to, že veřejnost na umírání zareaguje nutně se značným zpožděním, bude pozdě. Patologický je i výsledek.

Na margo PESu již vznikla mnou předem předvídaná situace:

... jakékoli vážené součty (byť diskrétní jako v PESu) sice lze statistickými či jinými metodami strojového učení případně naučit dobré reakce na situace minulé, selžou však když musí čelit situaci nové, když musí zahrnout i jiné vstupy, dříve opomíjené.Zdroj: https://vojtechkment.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=761088

Totiž snahy o vládní adaptaci indexu rizika PESu. Jako nové vstupy přibyly antigenní testy a náhle už není jasné, jak je zohlednit. Odborný spoluator indexu Jan Kulveit zřejmě panující rozpor mezi týmem PESu a vládou čerstvě popsal, že ta se snaží „polámat tachometr“, což ale nepomůže epidemie zbrdit, ale právě naopak ta bude růst o to rychleji, jen to „tachometr“ nebude indikovat. Poláci prý mají rčení, že nechceš-li mít teplotu, rozbij teploměr.

Jakkoli jsem psal, že „poctivé lidské rozhodování bude pak vždy lepší“, zde jde i o to, aby byly volné ruce pro potenciálně jakýkoli oportunismus.

Ministr Havlíček pak v pondělních zprávách ČTv děl, že kromě PESu vláda bere do úvahy i jiné faktory, zejména nechce činit účet bez hostinského, ani vylévat s vaničkou dítě. Zvládání epidemie se tedy zřejmě řídí i českými příslovími. Díky tomu jsem konečně pochopil, proč CERMAT zařazuje zkušební otázky na přísloví do svých testů pro děti.

Napadají mne hned další. Například: „Nechoď Janku s pány na led, pán upadne, sedlák si zaň nohu zláme“.

Vůči koncepci „tachometru“ však musím namítnout, že jej stále nepovažuji za strategii. Důvody již byly plně popsány v článku. Budeme-li hovořit řečí analogií a přesto co nejpřesněji, pak pojem rizika je v respektované normě ISO Guide¤ definován jako „účinek nejistoty na dosažení cílů?. Cíle však ve zveřejněných dokumentacích PESu vydány nebyly, nejsou mi známy, nebyly úředně vyhlášeny. Index rizika (~tachometr) sám ani v komplexu s opatřeními tak nelze přezkoumávat na důvodnost, což je ale zcela zásadní ústavní vada (viz též článek). Hypotetickému tachometru tím pak chybí určení nuly (tj. nelze měřit odchylku, neví se od čeho), ostatně nejasná je i veličina.

Hovoření ministra Blatného o strategii antigenních testů je sofismatem se záměnou pojmů. Používání antigenních testů je „jen“ jedním z možných a někdy vhodných opatření, které je v rámci strategie nějak využitelné. Strategie známa ani od něj ale není. Jedná se o klasické sofisma druhu: koza je tělocvičné nářadí a koza také žere zelí, ergo některé tělocvičné nářadí žere zelí. Koza žeroucí zelí není tělocvičným nářadím a antigenní testy nejsou strategií.

Stále častěji se zřejmě budeme setkávat s „Já nic, já muzikant“. Vzhledem k tomu, že „Co Čech, to muzikant“, národní neodpovědnost za [ne]zvládání Covidu19 bude pokračovat.

Dobrých řešení není mnoho. Jednou z možností by bylo vytvoření přechodné úřednické vlády. Ta by jako neutrální dovládla do konce tohoto volebního období, pod politickou kontrolou Sněmovny. Vzhledem k charakteru své přechodnosti by neměla důvod sklouzávat k oportunismu, ale mohla by se pokusit zachránit, co se ještě zachránit dá. Mimo jiné též přijmout nějakou strategii. To je nicméně za současné politické konstelace ve Sněmovně jen iluze.

Dříve nebo později se ČR potřebuje obrodit do systému soutěže skutečných politických stran, pro níž je Ústava ČR napsána. Jde o vyšší hodnotu „ústavního dobra“ pro Českou republiku.

Ústava totiž předpokládá nepřetržitou politickou kontrolu vládní exekutivy Poslaneckou sněmovnou. Taková kontrola je však neúčinná, jestliže poslanci toho či onoho hnutí jsou jeden každý osobně zavázáni svému předsedovi za to, že je dovolil jmenovat na kandidátku. Mají-li zájem o významnou funkci poslance i do budoucna, nemohou se mu jakkoli protivit. Voliči to může přijít chytré, ale rubem je, že místo zprostředkování moci lidu zastupitelským shromážděním (Sněmovnou) je moc přímo v rukou jediné osoby, která je v době mezi volbami prakticky politicky neodpovědná. Takto nefunguje ústava ani ve Spojeném království.

Stav, kdy se ČR stala první na světě v počtu nákaz na milion obyvatel a následně i v počtu úmrtí, není jen pouhou hloupou náhodou. Jednou z příčin je právě uvedené vytvoření stavu politické neodpovědnosti.

Čeká nás průchod celou zimou. První vakcinace ve větším bude zřejmě možná teprve v únoru a plnější proočkování až na konci jara, definitivněji v létě.

Máme ale i další problém. Kromě vyřešení současné zdravotní aj. krize se ČR bohužel bude muset připravit i na to, že obdobné pandemie se mohou opakovat s frekvencí řekněme 5 let. To je cyklus, v němž nebezpečné nákazy vznikaly po roce 2000 na Dálném východě a v jihovýchodní Asii (SAR2003, H5N1 r. 2008, MERS2015, Covid19). Lidstvo je lidnaté a současně mobilní jako dosud nikdy, takže dalších 100 let, jako od španělské chřipky, již mít znovu nemusíme.

Bude-li příští virus smrtnější či nakažlivější, bude existence systému záležitostí schopnosti národa vůbec dobře přežít. Na konci této pandemie bychom měli mít pocit jako zjara, že jsme to zvládli, byť nikoli ten falešně si vsugerovaný. Ne dojem současného chaosu.

Bylo by velmi nebezpečné, kdybychom se současnou pandemií jen nějak protloukli týden po týdnu a na tvorbu systému rezignovali. Při propuknutí nové epidemie by takové vědomí paralyzovalo strachem, občané by nevěřili, že stát bude nově něco rychle schopen zajistit, když toho nebyl mocen ani při mírnější epidemii, ani po ní. Situace by mohla skončit jednáním zachraň se kdo můžeš, všeobecnou disorganizací a z toho plynoucími masivními ztrátami.

Nemůžeme v historii stále jen improvizovat. Občas si na něco systém a strategii opravdu připravit musíme.

Dlužíme to i vyhnutelným obětem současné pandemie. Ty by byly úplně zbytečné, pokud bychom se ani nyní nepoučili.

Zatím nezbývá, než apelovat na osoby v úředních aj. funkcích, aby konaly jak nejlépe mohou. Jako národní uskupení aspoň tuto pandemii celkem jistě přežijeme. A můžeme pak hledět i na to, jak si kdo v této době počínal.

Na památku dosavadních 108 obětí z 8.263*, které byly nejvýše devětačtyřicátníky:

Věk Sex Datum úmrtí16    M    15.11.2020
24    M    2.11.2020
25    M    29.10.2020
26    M    4.11.2020
27    M    4.10.2020
27    Z    15.11.2020
29    Z    14.11.2020
30    M    11.11.2020
31    Z    13.11.2020
33    M    30.9.2020
33    M    1.11.2020
34    Z    10.4.2020
34    M    1.10.2020
34    M    22.10.2020
35    Z    12.11.2020
36    M    2.10.2020
36    M    11.10.2020
36    M    12.10.2020
36    Z    25.10.2020
36    M    8.11.2020
36    M    20.11.2020
37    M    4.10.2020
37    M    7.11.2020
37    Z    9.11.2020
37    M    18.11.2020
37    Z    26.11.2020
38    M    21.10.2020
38    Z    4.11.2020
39    M    19.10.2020
39    Z    2.11.2020
39    Z    10.11.2020
39    M    18.11.2020
40    M    19.9.2020
40    M    15.10.2020
40    Z    21.10.2020
40    M    1.11.2020
40    M    2.11.2020
40    M    3.11.2020
40    Z    23.11.2020
41    M    13.8.2020
41    Z    4.9.2020
41    Z    20.10.2020
41    M    23.10.2020
41    M    17.11.2020
42    M    6.4.2020
42    M    4.11.2020
42    Z    6.11.2020
43    M    14.4.2020
43    Z    23.9.2020
43    Z    24.10.2020
43    M    28.10.2020
43    M    6.11.2020
43    M    8.11.2020
43    M    8.11.2020
44    M    24.3.2020
44    M    10.4.2020
44    M    18.10.2020
44    Z    25.10.2020
44    M    15.11.2020
44    M    17.11.2020
44    M    22.11.2020
44    M    23.11.2020
44    Z    26.11.2020
45    Z    30.10.2020
45    M    14.11.2020
45    M    22.11.2020
45    M    25.11.2020
46    Z    29.8.2020
46    M    12.10.2020
46    M    17.10.2020
46    M    18.10.2020
46    M    4.11.2020
46    Z    4.11.2020
46    M    7.11.2020
46    Z    8.11.2020
46    M    9.11.2020
46    Z    11.11.2020
46    M    21.11.2020
47    Z    29.3.2020
47    M    20.10.2020
47    Z    29.10.2020
47    M    3.11.2020
47    M    5.11.2020
47    Z    11.11.2020
47    M    12.11.2020
48    Z    28.9.2020
48    M    24.10.2020
48    Z    27.10.2020
48    M    8.11.2020
48    M    16.11.2020
48    M    25.11.2020
49    M    24.9.2020
49    Z    24.9.2020
49    Z    10.10.2020
49    Z    25.10.2020
49    M    26.10.2020
49    M    29.10.2020
49    Z    2.11.2020
49    M    4.11.2020
49    M    8.11.2020
49    M    9.11.2020
49    M    13.11.2020
49    Z    15.11.2020
49    Z    16.11.2020
49    M    18.11.2020
49    M    20.11.2020
49    M    24.11.2020
49    Z    28.11.2020

a pochopitelně i dalším 8.000+ obětem mírně či více starším.

----------------------

Zdroje:

* Záznamy i počet 8.263 jsou z datové sady ÚZIS k 8. 12. 2020; při zohlednění údajů ČSÚ mohou být počty vyšší o několik desítek procent, tj. již nyní přes 10 tisíc obětí přímých na Covid19, řádově tisícovka s Covidem19 a pár tisíc nepřímých obětí.

¤ Česká verze ISO/IEC Guide 73:2002.

Stav dat k 8. 12. 2020:
ČSÚ:https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr ÚZIS: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19/umrti.csv