Koronavir „prázdniny? v Česku? A co školní vysílání přes internet.

Itálie uzavřela školy ve středu 4., Japonsko k 2. březnu. 180 milionů čínských dětí a další jihokorejské jsou doma z února a v Hong Kongu již od ledna. Proč se to děje a co s tím. Televizní přenos z každé třídy?

Jako otce potomků navštěvujících české školy v úrovni základních a středních mne nyní zajímá především dopad rizik na ně, způsoby úpravy školní docházky, které se nyní ve světě objevují, ale i možnosti řešení v českém prostředí. 

Začněme dobrou zprávou. Smrtnost dětí a mladých na koronavirus se zdá být velmi malá, často jsou nebo mohou být téměř bez příznaků.

Špatná je, že se děti přeci jen nakazit mohou a že „pokud jsou infekční, mohou virus přenášet?. Školní škamna více či méně organizovaného chumlu jsou pak představitelně ideálním místem pro roznesení viru na velký počet žáků i jen od jediného původce, kterého ale nelze předem zjistit. Přes děti se virus může dostat do rodin, včetně jejich starších příslušníků, které ohrožuje podstatně více. A také nevíme, jaké budou následky prodělání koronavirové nemoci v dlouhodobé perspektivě.

Aspoň taková zřejmě bude logika, kterou úřady výše zmíněných států vzaly za svou. Připouští se totiž, že přesný mechanismus a data o šíření nákazy nejsou dosud vědecky známy, nestíhají se zjistit. Ještě dalším důvodem může být snaha o odlehčení veřejné dopravy, snížení počtu osob v denním pohybu a jejich kontaktů vůbec. Státy k uzávěře přistoupily až tehdy, když bylo patrné, že se infekci nepodaří opouzdřit mírnějšími opatřeními, například apely na mytí rukou.

Zavření škol může mít smysl i jako epidemii jen brzdící mechanismus, který povede k rozložení nemocnosti na delší období, ve kterém existující zdravotní kapacity budou stíhat obsloužit vážně nemocné a tím podstatně snížit výskyty špatných následků včetně těch fatálních.

Jelikož se nezdá, že by virus po přeletu do Evropy zhynul na jet lag nebo nějak podstatně zmírnil své vlastnosti, lze očekávat podobné dopady do společnosti a nakonec i její podobnou reakci. Jinak řečeno, zřejmě i v ČR bude nutné přijmout četná opatření vzájemně izolačního charakteru. V horizontu 1-2 týdnů tedy nelze vyloučit ani možnost uzavření škol i v českých zemích. 

Dva týdny nebo dva ... prázdnin?

Obr. – Přebal Dva roky prázdnin z 1. franc. vydání r. 1888 (autor Léon Benett)

Doprovodný obrázek článku je přebal slavné knihy Dva roky prázdnin od Julese Verna z roku 1888. Na tak dlouho školský systém ČR nikdy školy nezavřel, což bezesporu činí román dodnes populární. Úřady v současnosti školy zavírají zpravidla na dobu dvou týdnů a pak se uvidí, přičemž jsem dosud ale nenašel informaci o ukončení, výjimkou je znovuotevření mateřských škol na Taiwanu. Pravděpodobnější doba zavření škol se mi jeví jako šest týdnů (uvádí Japonsko) až dva měsíce. Mohu se ale pochopitelně mýlit a třeba ani k uzavření škol nedojde.

Které školy? ... Často všechny!

V najrazantnějším případě se uzavírají všechny školy, včetně školek mateřských, ale i škol vysokých. To je bezpochyby velký zásah do chodu mnoha rodin, neboť školy plní i roli dohledovou, tedy odlehčovací služby pro rodiče, kteří na margo toho mohou pracovat. Dojde-li k tomu, zejména v případě rodin s malými dětmi bude třeba jejich mimořádnou situaci zohlednit. 

Pokračování výuky jinými prostředky? – Přes internet!

Je-li koronavirus hořkým plodem moderní doby, ta nám přináší i možnost reakce, která by dříve možná nebyla. Tak jako lze mít home office, lze mít i školu doma, jen to dosud nebylo zvykem. Japonské úřady školy rovnou vyzvaly, ať přejdou na e-learning.

Je totiž lepší mít děti doma zabavené školní činností, než se planě nudící v ponorkové atmosféře. Druhé vede navíc i k potřebě dětí vyrážet mimo domov a stýkat se s kamarády, což ovšem vytváří právě ta rizika šíření, kterým uzávěra má předcházet. 

Potíž bude, že valná většina českých školních zařízení není na e-learningové systémy vybavena prakticky nijak. Přetvořit stávající školní látku do formy vzdálené výuky se během hodin a dnů zdaří asi jen obtížně, byť od toho nechci technicky zdatné školy a pedagogy odrazovat. 

Technicky asi nejschůdnější bude komunikace s žáky formou emailů se zadáváním látky pro samostudium, ev. občas přezkušované formulářovými testy. Taková řešení současný internet kapacitně zvládne a nevyžadují příliš značný časový výdaj pedagogů na přípravu, na níž by prostě nebyl čas.

Živý video-stream z každé třídy?

Technicky nejpřirozenější náhradou tradiční výuky by ovšem byl přenos výuky z původní třídy žáka. Záběr by snímal především pedagoga a zřejmě klasickou tabuli, v lepším případě místo ní kontrastnější whiteboard na vodorovno. Výuka by sice byla jen klasická „frontální?, ale mnohé současné webináře či telekonference jsou stále dominantně založeny na takovém zcela jednosměrném přenosu informace. Zpětné chaty slouží jen k drobnému upřesňování a dotazům účastníků.

Výhodou by bylo, že by pedagogové nemuseli zásadně měnit svůj způsob ani úroveň výuky, každá škola a třída v ní by plynule navázala na látku tam, kde se právě nachází. Tempo výuky by v podstatě neztratilo. Škola s pedagogy by se víceméně provozovala. Jen děti a studenti by nebyli fyzicky ve třídách, tedy ani v „chumlech?. Výhodou takového systému by též bylo, že by asi nejvíce usnadňoval rozhodnutí o uzavření škol vůbec přijmout, neboť pak bude mít nejmenší dopady do kvality výuky.

Zřídit takový systém vysílání v šibeničními čase 1–2–3 týdnů je ovšem zcela mimořádná „výzva?, nejde-li o úlohu od počátku nemožnou. Vezmu-li do úvahy, že na straně žáků je postup zvládnutelný nejdříve od 2. stupně ZŠ, vyjde přes střední školství až po vysoké v ČR něco přes milion žáků (studentů) a zhruba 47 tisíc tříd (skupin). Takovýto kvazi-televizní vysílací výkon současný český internet není schopen přenést, neboť dle mých informací je potřeba asi pětinásobku dodávací kapacity, která kdy v ČR byla instalována. Nejde přitom o kapacitu linek poskytovatelů internetu, ale o schopnost předávat tolik video-signálu s jejich pomocí.

Níže je několik poznámek k situaci pro ty rodiče a školy, kteří by o tomto řešení přeci jen chtěli uvažovat či se o něj pokusit.

Účast rodičů

V potřebných termínech systémy školy nedokáží samy zavést. I v případě vyhlášení nouzového stavu vládou budou jakékoli úřední postupy natolik pomalé, že státem řízený projekt by byl dodán příliš pozdě, například počátkem příštího školního roku. Školy mohou potřebovat od rodičů mírnou technickou i finanční výpomoc, ale ta by se měla pohybovat v úrovni nákladů jednodenního výletu třídy na Kokořín autobusem, což třídy běžně jsou schopné organizovat zcela mimo rozpočet školy. Pochopitelně bude záležet i na tom, jaké vybavení škola již v současnosti má resp. nemá.

Vedení školy se musí být schopné s rodiči, ovšem i se svými pedagogy, domluvit, že jim uvedené řešení dává smysl a chtějí se o něj společně pokusit.

Domácí podmínky

Systém předpokládá, že děti a studenti v domácnostech jsou schopné živý video-stream přijímat. Potřebují k tomu aspoň ADSL, kabelové, bezdrátové aj. připojení o garantované rychlosti cca 4 Mbit/s downlink (více lépe), což je dnes ale snad běžné. Potřebují počítač nebo notebook (ne nutně nijak nový) schopný například přehrávat videa z YouTube, anebo větší tablet, anebo přehrávání videa ze sítě na televizoru. Kromě posledního případu by měli mít sluchátka. Dle mého názoru většina teenagerů i mladších dětí takovými podmínkami dnes disponuje, můj pohled ale může poněkud městsky zkreslený. Pokud by tedy průzkum školy nebo třídy naznačoval, že většina jejích žáků takové podmínky doma nemá, ani si je nemůže obratem zařídit, tento způsob vzdálené výuky zřejmě smysl bohužel nemá.

Co ve školách

Bohužel není zcela jasné, jaké vybavení školy nyní mají. Pro možnost vysílání potřebují zejména přípojku k internetu. Pro přenos video-streamu z každé třídy je zapotřebí přenosová kapacita zhruba 5 Mbit/s. V tomto případě pro směr uplink. Je-li ve škole například 20 tříd, bude zapotřebí garantovaný uplink ze školy 100 Mbit/s. Uvedené hodnoty v sobě mají dostatečnou rezervu kapacity pro video ve zhruba HD kvalitě. Školy by zde proto měly kontaktovat svého poskytovatele připojení a nezávazně se s ním dohodnout, zda je schopen rychlost jejich přípojky ve směru uplink zvýšit na kapacitu spočtenou shora uvedeným způsobem. Nejde přitom o přehnané technologie ani nedostupné ceny. Mnohé dnešní domácnosti disponují uplinkem, který by obsloužil třeba třetinu uvedené školy o 20 třídách. Neexistuje-li však v místě školy možnost takového nebo nového připojení vůbec, o tomto řešení opět nemá smysl uvažovat.

Samostatný značný problém bude představovat potřeba pořízení kamer, ale například i stativů, a následně kodekového zpracování signálu. Kupř. stativ by bylo vůbec nejvhodnější si na potřebnou dobu (2 měsíce?) půjčit od některého rodiče, který jej již má. Jinak celkem určitě dojdou.

Dodávací sítě obsahu

Systém či řešení (a nemusí být nakonec pouze jediné) předpokládá, že se podaří aktivizovat aspoň nějaké kapacity sítí dodávky obsahu, které v ČR jsou nyní již k dispozici. Disponuje-li Vaše organizace či společnost takovými technologiemi, zvažte jak je pro účel nabídnout či poskytnout.

Pro úvodní nastínění problému a snad i možnosti řešení nemožné úlohy uvedené zatím stačí. Máte-li děti, které zavření škol možná zasáhne, zvažte jaké náhradní možnosti výuky připadají do úvahy, aby život všech byl narušen co nejméně.

Pokusím se postupně publikovat další možné kroky.

Případný kontakt na autora je v autorské sekci.  

-------------

Některé zdroje:

4. 3. Itálie zavírá školy a univerzity napříč celou zemí 

24. 2. Studentka v Pekingu obnovuje své studium v obývacím pokoji 
Více než 180 milionů studentů základních a středních škol v Číně přešlo na připojení on-line nebo svým televizorem pro účast na hodině
Student in Beijing resumes study in her living room

4. 3. "Jednoduše nevíme proč?": Koronavirus šetří děti a mate experty
"Zatím prostě bohužel nemůžeme říci přesně, proč mu děti čelí lépe. Co je jejich tajemství úspěchu? Jsme prostě šťastni, že vůči tomuto zvláštnímu viru mají úspěch" ... "Ale to neznamená, že vaše nebo jiné dítě se nestane nemocné, neznamená to, že se nemůže stát infekční a šířit infekci jiným lidem, kteří se mohou stát více nemocní".
'We simply do not understand why': Coronavirus is sparing children, puzzling experts

31. 1. Školy v Hong Kongu zůstanou zavřené do 2. března
Schools in Hong Kong will stay suspended until March 226. 2.  Hong Kong má zavřené školy dál až do 20. dubna... 
Očekává se, že děti školního věku budou chybět 13 týdnů
Hong Kong Closes Schools Until April Over Coronavirus ... 

27. 2. Japonské školy se zavírají pro zastavení šíření koronaviru
Od 2. března až do počátku dubna ...
Japan Closes Schools to Help Stem Coronavirus Spread