Vzhledem k určitému nechápání ohledně podmínek použití systému jsem dnes [pátek 13. 11.] počátek článku doplnil dvěma úvodními vysvětlujícími odstavci: „Kudy dál po lock-downu? ... někdy během léta 2021.“

Nevím, k čemu by dnes ty QR kódy byly, když prakticky nikam do vnitřních prostor nemůžeme a ve velkých nákupních střediscích by to jaksi nemělo smysl. Pokud jde o tu e-roušku, mám ji sice jako loajální občan () nainstalovánu, ale nevím k čemu mi je, když eviduje jen kontakty s případným nakaženým až od 15 minut. Nepamatuji si, kdy jsem (ještě i v době předcovidové) s někým stál na ulici, či v obchodě déle než 15 minut. V úvahu pro takový dlouhý kontakt přichází jedině návštěva restaurací, kin, divadel, či jiných kulturních zařízení, a ta jsou všechna zavřená.

Mnozí lidé se i dnes stále stýkají v práci, v dopravních prostředcích atp.

V jednom si ale nerozumíme. Metoda trasování je určena a funguje jen ve společnostech s nízkou mírou aktuálně infekčních osob.

Tedy je vhodné-možné na ní přejít až poté, co po lockdownu stlačíte míru nákaz značně nízko (symbolicky: "k nule"). Pak když máte funkční tracking/trasing, tak můžete společnost spustit "téměř normálně", skoro žádná omezení, lidé toho mnoho mohou (chodí i do restaurací atp.), a jakmile se někde vyskytne nějaký jediný nakažený, tak od něj dotrasujete jeho zpětné + dopředné kontakty a najdete skoro všechny, kteří také mohli být nakažení, ty karanténujete, otestujete, zjištěné nemocné izolujete a léčíte. Tj. zabýváte se intenzivně velmi malou skupinou osob (z hlediska celé společnosti; reálně to mohou být od jediného nakaženého i stovky osob, proto potřebujete automatizaci), které opečujete.

Zbytek společnosti není omezován, nebo nikoli podstatně z hlediska hospodářské újmy.

V tom je "chytrost" takového karanténního, trackovacího, sledovacího systému.

K tomu jsme měli možnost přejít po jarním lockdownu, tj. třeba od června. Nebo kdyby se nestíhalo, tak připravit přes léto (červenec a srpen) a jet v takovém režimu od září. Připravit to.

My v ČR jsme na jaře i nyní postupovali "hloupě", tj. používáme plošná restriktivní opatření, která jsou nesmírně drahá.

Drobná poznámky, my nejsme Asijci.

Tak nápad pochází z Nového Zélandu (květen). Uvažují o něm Němci:

https://www.tum.de/nc/en/about-tum/news/press-releases/details/36066/

Zavedený ho mají Angličané:

https://www.gov.uk/create-coronavirus-qr-poster

Uvažujete jako ajťák a jako Pražák.

U lidí kteří mají hloupý telefon nic nevytrasujete - a těch je kolik? Předpokládám, že jich je tak 20 % v populaci? (Ať již staří, nebo dále mnozí lidé mají hloupý telefon a pak k tomu např. tablet.) Dále ne každý si všude bere chytrý telefon - ať již záměrně nebo jej prostě občas zapomene doma.

Řešením je plošné opakované testování celé populace - není to nešikovné, jak píšete. Určení pozitivních z testovaných je cca 75 % z nakažených (záleží na kvalitě testu a kvalitě odběru, může to pak být i 90 %). VZP nakoupila antigenní testy - jeden test jí vyšel na cca 160 Kč, po připočítání práce kolem toho (tedy max. dalších 150 - 200 Kč k jednomu testu, tedy pak to průměrně vychází cca 350 Kč 1 test i s prací odběru a vyhodnocení testu.

Oproti tomu si postavte ošetřovné na 1 a 2 měsíce pro 0,5 mil. lidí. Levněji vyjde 2 krát po týdnu otestovat celou populaci než platit 1 měsíc ošetřovné pro 0,5 mil. lidí. Po 2 či 3 plošném testování populace se můžou zrušit mnohá opatření (možno otevřít školy, zrušit omezení v práci a v kultuře) a tedy dále konec masivních podpor (COVID III atd.) z veřejných rozpočtů soukromého sektoru.

Vyjádřím se jen k využitelnosti rychlotestů, zda a do jaké míry se o ně lze opřít. Našel jsem si ze Slovenska čerstvé info níže [na jaře byly rychlotesty velmi pochybné].

Můj názor: oba především uvažujeme jiné úrovně přítomnosti infekce. Mým cílem je stlačit se k nule a tu udržovat, např. tak jako Jižní Korea. Když máte 2 denní nové infekce (navíc budou asi z karantény), tak můžete mít v populaci 20 infekčních osob z milionu (x 10 dnů) . Hledat plošnými testy 20 nakažených (ale i dvěstě, asi i dva tisíce) z milionu je nesmysl (viz níže k přesnosti).

My v ČR jsme nyní v situaci, kdy jsme měli až 1500 nakažených denně na milion, s řekněm 5x podtestovaností 7500 denně, za 10 dnů tedy 75 tisíc. Hledat 75 tisíc z milionu už nesmysl není a i ne zcela přesné testy pomohou. Slováci na tom byli a jsou lépe, ale asi též poměrně vysoká čísla již. Jakmile to spadne dolů, což je účel lockdownu, už použitelnost plošných testů zaniká, navíc byste musel testy mít obden, nebo aspoň ob týden. Viz níže dále.

Můj důvod proč tlačím k nule je, že přitom neumírají lidé, ani nevzniká riziko dlouhodobých následků např. i mladých lidí, o kterých toho zatím mnoho nevíme.

Kromě případů vysoké úrovně nákazy se testy hodí pro případ péče o rizikové osoby, např. domovy seniorů by si je měly pořídit a testovat zaměstnance (ev. i klienty, mají-li symptomy). Měli by si rozhodně pořídit ty přesnější (viz níže)!!!

[...pokračuje]