Rouškovat či nerouškovat?

Prosím rouškejte dál. Vysvětluji, proč byste měli. V době naprosté exploze nákazy v New Yorku a v Londýně česká média recyklují měsíce staré stanovisko WHO a znejistila občany. Korejský profesor za to WHO pozoruhodně kritizuje.

Masmédia mají nepřirozené tiky. Zatímco 27. března New York Times zveřejní článek Více američanů by pravděpodobně mělo nosit roušky na ochranu [More Americans Should Probably Wear Masks for Protection; NYT], česká média čerstvě rozdrbou dva měsíce staré pokyny WHO (dle lidovky.cz a novinky.cz dokonce roušky vůbec nepomáhají) a znejistí tak naše občany v tom, zda jejich počínání má smysl. Je to jako říci své armádě před bitvou, že nafasovala slepé patrony. Ale myslím, že to tak není.

Myslím, že čeští editoři měli více vážit co tisknou, solidnost zdroje, případně vyvážení informací.

Americký deník totiž píše „studie chřipkových pandemií ukázaly, že když nejsou dostupné masky vysokého stupně N95, chirurgické roušky chrání lidi stále více než nenošení ničeho [1]. A pokud jsou rouškou kombinovány s hygienou rukou, pomáhají snížit přenositelnost infekcí. [2]?

První studie [1] uzavírá „data vykazují, že chirurgická maska snižuje expozici vůči aerosolizovanému infekčnímu viru chřipky; snížení je 1.1 až 55 násobné (průměrně 6 násobné), v závislosti na designu roušky.? Pozor ... i u té osoby, která roušku sama nosí.

Studie zmiňuje, že lékaři roušky nenosí pouze kvůli nezanášení svých kapének na pacienty, ale i pro vlastní snížení expozice viry od pacientů.

Chřipka a koronavirus ovšem nejsou stejné. Jenže když „výzkumníci provedli systematický průzkum opatření prováděných během propuknutí SARS v roce 2003, zjistili, že mytí rukou 10x denně mělo 55% úspěšnost v zamezení virového přenosu, zatímco nošení roušky bylo ve skutečnosti více efektivní —  okolo 68 procent. Nošení rukavic poskytlo zhruba stejnou ochranu jako časté mytí rukou. Kombinace všech ochran, tj. mytí rukou, roušky, rukavice a ochranného pláště zvýšila účinnost opatření na 91 %.? Uvedený systematický průzkum [3] je syntézou 138 odborných článků včetně 51 studií a data se opět týkají těch, která opatření uplatňovali pro svou vlastní ochranu.

Mé subjektivní konzervativní hledisko

Pro rychlou orientaci v nejasné situaci pro mne bývá důležité konzervativní či empirické hledisko. Státy Čína, Japonsko, Jižní Korea a Taiwan epidemii (každý trochu jinak) zkrotily a všechny rouškují. S výjimkou citací výše či níže nemohu vyloučit ani jasně potvrdit, jak moc účinné je nošení roušek v celkové sadě opatření, ale nyní není čas to více sami ověřovat. Konzervativec raději provede celý osvědčený rituál, protože uznává, že závislosti lidského jednání jsou složité, nepoznané a nelze vždy odhadnout, co vše se rozsype vynecháním něčeho třeba i zdánlivě vedlejšího!

Pochopitelně nenoste roušku příliš dlouho, nezahlťte si ji hleny a slinami, včas vyměňte atd., co jste již jistě četli jinde a pokud ne, tak si ještě najděte.

Doporučení WHO

Už od počátku února WHO občanům radila „jen?:

• pořadné mytí rukou mýdlem (> 40sekund),
• kašlat a kýchnout do lokte nebo do paže,
• vyhnout se osobám s příznaky chřipky,

a další v ČR již zcela běžné chování. Jsem si jist, že česká vláda i epidemiologové uvedené doporučení WHO velmi dobře znali, přesto se rozhodli postupně přikázat roušky!

Řekněme si zde, jak k výsledku česká vláda asi došla a proč s ní i já souhlasím.

Chráním Tebe a Ty mne

V Česku se nikdy netvrdilo, že rouška představuje nepřekonatelnou ochranu jedince, který se pohybuje ve virově vysoce infikovaném prostředí, např. v nemocnici s nemocnými. Tam jsou třeba respirátory třídy FFP3 nebo lepší.

Vždy se veřejnosti uvádělo, že jde o pomocné a částečně i provizorní opatření, jak se navzájem co nejlépe ochránit. Především omezit vlastní potenciální roznášení viru do vzduchu.

Vnitřní rozpory doporučení WHO

WHO ovšem doporučuje, že roušku má nosit nakažený. Současně se ale ví, že osoba poměrně mohutně vylučuje virus již 3 dny před propuknutím symptomů. Bude-li ji nosit až osoba se symptomy, bude to již pozdě. Právě toto zpoždění je v jádru šiřitelského rozmachu viru. Liší se tím od SARS (2003), který šířila až osoba s projevy jako horečka nebo kašel.

Právě proto se dnešní vir nepovedlo opouzdřit v zemi původu. Nemoc nezjistíte včas dokonce ani veřejnými měřeními teploty inframetrem.

Jediná možnost jak omezit její šíření je proto preventivní. Jakákoli organizační metoda, která preventivně zabrání či aspoň omezí úspěch přeskoku viru z jedné osoby na druhou, je dobrá. Roušky mezi metody patří, jsou levné a snadno použitelné. Ale znamená to nosit je i předem, než se nákaza projeví.

WHO doporučuje též dodržovat fyzický odstup 2 metry. Jenže velmi často se dostanete do situací, v obchodě či v dopravním prostředku, kde odstup přeci jen neudržíte. Měli byste se prvotně snažit se do situace nedostat, ale když již nastane, roušky vám aspoň trochu pomohou.

Podle úředníka WHO Ryana se pak můžete nakazit právě při snímání roušky. To by ale znamenalo, že na roušce je něco, co byste již nejspíš jinak dávno měli v plicích. Pochopitelně, že snímat roušky musíte tak, abyste se nedotýkali dosud z ulice špinavými rukami svých sliznic, ani sliznice nevystavovali přední straně roušky. Jednorázová rouška patří do infekčního odpadu, recyklovaná do zvláštního koše na toto prádlo. Podle materiálu by se rouška měla vyvářet dostatečnou teplotou v hrnci k tomu určeném a po uschnutí případně přežehlit napařovací žehličkou. A po sejmutí roušky si jít pořádně umýt ty ruce. Kdo chce, může si ruce umýt i před sejmutím roušky a poté ještě jednou. Večer pak doporučuji ruce prokrémovat, aby se vzpamatovaly.

Způsoby šíření viru SARS-CoV-2 a význam roušky

Šíří se asi čtyřmi způsoby:

1. Kapénkami (droplets), které létají od kašlající či kýchající osoby a měly by dopadat do okruhu asi 1,5 metru na zem. Proto ona 2m vzdálenost.
2. Aerosolem - menší než kapénky, vznáší se volně ve vzduchu až 3 hodiny, a možná i dál, než na 2 metrovou vzdálenost, nebo zůstanou v prostoru, který infekční již opustil. Zde vám 2m vzdálenost nepomůže.
3. Utřením si nosu rukou a dotykem ruky s jinou osobou.
4. Přes věci – viry mohou ulpět až 3 dny. Dokonce i déle, ale snad již v nenakažlivém množství.

Způsoby 1 a 2 jsou schopné přecházet z dýchacího ústrojí jedné osoby do dýchání druhé osoby vzduchem, jejich ústy či nosy. Bohužel lze tak zasáhnout i oči, které rouška nekryje, ale to je věc případné další ochrany. Všechny metody 1, 2, 3, 4 pak přes ruce, po jejich dotyku případně i na ruce jiných osob a nakonec rukami na sliznice na obličeji, ústech, u očí. Právě pro druhý případ je důležité pravidelné a důkladné mytí si rukou a nesahat si rukami na obličej. První případ, prvních dvou způsobů, však zjevně může omezit nošení roušky nakaženým, byť nikoli dokonale vyloučit. Rouška dokonce může chránit i tím, že omezí sahání si na ústa a nos, neboť se z toho stane uvědomělý si pokus.

Profesor Kim Woo-joo – Korea University Guro Hospital

Za pozoruhodný zdroj názorů na roušku považuji rozhovor reportéra Stephena Parka z kanálu Asian Boss s profesorem Kim Woo-joo, kterým se snaží představit korejská opatření opět zejména pro americké publikum [You Need To Listen To This Leading COVID-19 Expert From South Korea | ASIAN BOSS ; YouTube].

Kim Woo-joo je profesor infekčních chorob na univerzitě. V oboru infekčních chorob pracuje od r. 1990, je seniorním pracovníkem na pracovišti infekčních chorob nemocnice a chodí nemoc vysvětlovat i do televize veřejnosti. Z 30 leté zkušenosti profesora s TBC, spalničkami, Ebolou, SARS (2003), MERS (2015) je podle něj současný SARS 2019 zdaleka nejobtížnější výzvou.

Reportáž začíná pro Američany překvapivým popisem redaktora: „A ano, každý zde [v Koreji na ulici] nosí masku, ale to neznamená, že jsou nemocní. Jen se sami chrání?.

Podle profesora: „20 % korejských pacientů nemá žádné syndromy ... je to záludná věc ... asymptomatický pacient může šířit nemoc.?

V rozhovoru je spousta zajímavých informací. Ty o nošení masek (roušek) začínají v čase 15:50.

SP: „Jak efektivní je nošení roušek obecně??

KWj: „Je to určitě účinné.?

SP: „Aha.?

KWj: „Během propuknutí SARS, v Hong-Kongu, Singapuru, Kanadě, Taiwanu i Číně bylo infikováno mnoho medicinských profesí. Nejprve si toho ani nevšimli. Dokonce i dnes jsou zdravotníci infikováni ve Wu-chanu nebo v Itálii. Podle výzkumů medicinští profesionálové, kteří nosí roušky, mají významně nižší riziko být infikováni než ti, kteří tak nečiní.?

KWj:„Na západě jako v Evropě a v USA skutečně nevidíte lidi nosící roušky??

SP: „Ne.?

KWj:„To shledávám docela divným.?

KWJ: „Americký vrchní chirurg [hygienik?] řekl lidem, že nepotřebují nosit roušky. A WHO nedoporučuje lidem nosit roušky. Ale já nesouhlasím. Četl jsem ty tweety a musíte rozumět kontextu. Myslím, že důvod je v tom, aby se veřejnost nevrhla na vykupování roušek, protože zdravotní profesionálové je potřebují více. Pokud zdravotníkům dojdou roušky, nemohou léčit pacienty, je to prostě tak. Jinými slovy, protože roušek je v USA nedostatek, zdravotníci musí mít prioritu.?

SP: „Takže lidé by měli nosit roušky??

KWJ: „No jasně.?

SP: „Co zde mám je rouška KF94. Myslím, že je téměř ekvivalentní respirátorům N95.?

KWJ: „Ano, je to srovnatelné. ... téměř srovnatelné jako nošení N95. Takže Korejci nosí roušky určené víceméně pro doktory [směje se].?

SP: „Ale dnes, tyto dny, téměř každý venku má tyto KF94. Výsledek tedy je, že nošení roušek pomáhá??

KWj: „Pochopitelně, že ano! Proč jinak by doktoři v nemocnicích nosili roušky [ukazuje jednorázovou roušku - ústenku]. Nosí je pro prevenci infekce.Během SARS a MERS se prokázalo, že fungují.?

SP: „Takže můžeme říci, že nošení roušek všemi Korejci nyní způsobuje obecně všude méně infekce??

KWJ: „Absolutně.?

KWJ: „Pokud se podíváte na doporučení WHO, nedoporučují nošení roušek lidem běžně.?

KWJ:„Ale! V asijských zemích, pro kulturní rozdíly, lidem nosit roušky doporučují.?

KWJ: „To je to co říkají.A myslím si o tom, že to je problematické. Roušky se prokázaly jako účinné, pohleďte na Čínu, Hong-Kong, Japonsko a Jižní Koreu. Pokud se podíváte na mnoho evropských zemí a na USA, virus se tam rapidně šíří.?

KWJ: „Jedním z důvodů, proč má Jižní Korea nízkou míru infekce [SARS 2019], je to, že lidé nosí roušky a myjí si hodně ruce.?
...
KWJ: „Váš kanál sleduje hodně lidí z celého světa. Doufám, že si vezmou ponaučení z opatření, které provádí Jižní Korea, zatímco opraví a zlepší věci, které Korea neprovedla úplně správně. Doufám, že přijdou s dobrými strategiemi. Musíme být pokorní. To je věda. Být pokorní. V okamžiku, kdy se stanete arogantní, prohrajeme. Možná si Evropa a USA trochu přespříliš věřily. Mohli si myslet, že nošení roušek nepomáhá. Ale nakonec musíme být pokorní. Neskončí to, dokud není po tom. To je vše, co jsem k tomu chtěl říci.?

K rozhovoru je vhodné podotknout, že korejské roušky KF94 zřejmě budou účinnější než naše nyní doma šité vesměs bavlněné výrobky. Existují ale studie, že i tyto jsou stále účinnější než nic, a to i pro ochranu těch, kteří je nosí.

Jsou roušky třeba jen asijský kulturní zvyk?

Je dost možné, že před Silvestrem 2019 tomu tak bylo. Cestovatelé z Číny pravidelně uvádějí, že v zemi není znám koncept kapesníku a smrky se plivou na zem. Chtějí-li úřady snížit nemocnost i jen pro běžné výskyty chřipky, je přikázání roušek účinným náhradním opatřením.

Dobré hygienické zvyky jsou spíše jen společenský bonton, pravidla slušného chování. Nošení roušky je viditelné a tedy i naříditelné jako právní pravidlo, protože sledovatelné a vymahatelné pokutami. Chcete-li pravidlo vymáhat, mít ho účinné v praxi, bude to zde mnohem efektivnější u nošení roušky než u snahy o sledování, zda si osoba aspoň kýchá do lokte, jak si představuje WHO.

Je možné, že Evropané a Američané jsou více zvyklí vyjadřovat emoce projevy tváře, zatímco východoasijské kultury tak pocity neprojevují. Zakrýt svou tvář pro nás tedy bude bolestnější a nepřirozenější.

Jde-li ale o náhlou vážnou nemoc, je možná k věci si cizí kulturní a praktický zvyk aspoň na nutnou dobu osvojit.